čtvrtek 15. dubna 2004

Aubrey, 15/4/2004 22:25 CDT
(cesky neco jako centralni letni americky cas, odpovidajici cas v CR, tedy CET, Central Europe Time, ziskate tak, ze prictete 7 hodin)

Takze (bude to bez hacku a carek, protoze se mi nechce resit, jak tu v Americe nastavovat na PCcku cestinu), navic budu asi psat z ruznych pocitacu. Tedy prvni dojmy: Jsme v Texasu! V tuto chvili se tu pise jeste datum 15.4.2004, hodinky mi ukazuji 22:15, ale v Cechach uz je rano 15.dubna, totiz o sedm hodin vic… Co napsat k ceste: Ja jako »Ministr dopravy TD MIMI FORTUNAE« jsem na stare brnenske autobusove nadrazi dorazil jako posledni, se vsema jizdenkama v batohu. Cesta do Prahy autobuskem CSA probihala bez problemu, nejvic se mi libila hlaska Lenky Krtecka: »Hlavne se na nic netesit, budeme alespon mile prekvapeni…«, a taky jsem si cestou na dalnici sam pro sebe rikal: hlavne ze jsem tu cestu predchozi den absolvoval tam i zpet. V Praze na letisti jedno male zpestreni, Kubik mel hlidku s policii, potkali jsme se s nim v odletove hale: holt ma divadlo sve lidi vsude. Postrehy z letadla: »Airbus je tlusta velryba« (Kralik); »Proc jeste neletime?« – »Pilot studuje manual…«; »Spadlo to fakt samo…« (Marigold) »Doufam ze to neni jedina veta, kterou zna pilot.« (Slavoj) Evropu jsme opustili nad Clifdenem ve vysce 350000 stop, v 16:01 (Newyorkskeho casu) dosedame na JFK, na letisti neuveritelne zmatky (a sebrali mi pomeranc, pry s nim do statu nemohu), ale nakonec vsichni sedime v letadle do Dalasu, ac to podle poslednich katastrofickych zprav z rana pred odjezdem vypadalo spatne… A z Dalasu ted pisu…